na Blog.cz

Díky Ondřeji Rázlovi se Květnov dostal na zpravodajský portál vysocina-news.cz a určitě to zase o kousek pozvedlo naši vesnici výš. Ovšem také díky skvělému nápadu Evči a Marty (lampionový průvod) a Hanze (chudinky ženy na hranici) a také díky všem zúčastněným tohoto večera. :-)

Zmiňovaný článek a fotky naleznete ZDE

Časem možná přibude video z tohoto večera

Video s názvem "To jsme se dočkaly!", ve kterém je krátce zobrazena hranice s chudinkami ženami. (Zuzka byla dodatečně přidělaná v podvečer "čarodějnic".)

Na vědomí se dává, že v neděli 15.4.2012 to zase vypukne!

Harmonogram tréninků (trénuje se pouze v neděli) je následující:

Valná hromada svolaná na chatu Hubertka se v tento den uskutečnila v počtu 37 hasičů z celkového počtu 52.

Zasedání bylo zahájeno přehledem uskutečněných akcí v roce 2011.
1) 1. Reprezentační ples v KD Suchá
2) Závody v Okrouhličce - účast dětského družstva
3) Soutěž o pohár starosty města Havlíčkův Brod v požárním sportu
4) Noční soutěž v Habrech v požárním útoku
5) Květnovská exhibice (uskutečněna za finančního přispění MÚHB částku 5.000Kč, dotace na příští rok schváleny nebyly)
6) Soutěž o pohár starosty obce Lípa

Dále byla probraná pořadatelská činnost na obecních záležitostech
1) Dětský den (schválena dotace z hasičských peněz ve výši 3.000Kč)
2) Rodinný sportovní pětiboj (uskutečněn za finanční pomoci MÚHB ve výši 3.000Kč z rozpočtu Města - OV opětovně požádal o dotace ve prospěch příštího pětiboje - dotace schválena)
3) IV. Ročník turnaje v malé kopané (uskutečněn za spolupráce MÚHB 6.000Kč - OV také opětovně požádal o dotace na příští ročník - dotace schválena)

SDH Květnov se rovněž podílí pořadatelskou prací na soukromých akcích pořádaných místní stájí RONY - jarní a podzimní skokové závody.

Dalším významným bodem - sekání obecních travnatých ploch se rovněž obešlo bez jakýchkoli výtek. Tato činnost každoročně přináší významnou částku do hasičské kasy cca 105.000Kč. Na rok 2012 je opět přislíbena spolupráce s TSHB, které nám tuto práci zadávají. Za účelem snazšího a rychlejšího udržování větších travnatých ploch byl na jaře zakoupen zánovní traktůrek a stanoveni jedinci k jeho obsluze. Úseky, které si dobrovolníci udržují, zůstávají nezměněny a frekvence sečení je rovněž ponechána na časových možnostech dobrovolníků. Minimální počet sečí zůstává 3x ročně (resp. 3x za sezonu jaro - léto), protože toto je také objednávka od TSHB a 3x se provádí fakturace. Před každým výplatním termínem si TS rovněž přijedou zkontrolovat odvedenou práci.

Živá debata se rozvinula v kol navrhovaných investic pro příští rok
1) Zakoupit nový stroj PS18
2) Vyrobit základnu ze zámkové dlažby pro trénink požárního útoku
3) Využít nabídky kovářství HEROLD na zhotovení překážek pro trénování 100m překážek za cenu materiálu cca 7.000Kč
4) Výroba vozíku pro snažší manipulaci se strojem

AD1)
Stroj je diskutován velmi často, soutěživí jedinci chtějí srovnat strojovou vybavenost s konkurencí, jezdit vyhrávat a jen "paběrkovat" trofeje. Cenově je však zmiňovaný stroj nedostupný a při všech našich výdajích potrvá nejméně rok dva, než na něj našetříme.

AD2)
Výroba základny se zámkové dlažby na soukromém pozemku nebyla uznána za vhodnou investici. Mimo jiné přítomný Pavel Špinar připomenul, že jeho nabídka na výrobu masivní dřevěné základny stále trvá a neopomněl popíchnout, že toto už navrhoval dávno, ale byl zamítnut s tím, že stávající základna je dostačující a nyní chceme zbytečně vydávat za drahou zámkovou dlažbu.

AD3)
Nabídka sponzorského daru od kovářství HEROLD se všem zprvu zamlouvala, avšak po vznesení námitek pana Pospíchala stran "nespravedlivého" investování na úkor dalších praktičtějších potřeb (zakoupení přileb pro celý útok) v kontrastu využitelnosti překážek (100m překážek běhá jen 5 hasičů a tito za účelem tréninku jezdí do Lípy či Šmolov) a tudíž helmy by byly dle názoru p. Pospíchala mnohem více využité než překážky a to při stejné finanční investici.

AD4)
Vyrobení či pořízení již hotového vozíku pro manipulaci se strojem bylo jen takovým dodatkem, avšak narazilo se i zde na ten samý problém ohledně efektivnosti investice a využitelnosti požadovaného.

Po vzrušné debatě padl závěr:
Prioritou zůstává pořízení výkonnějšího stroje PS18 a vše ostatní se odsouvá na další období.


Po ukončení VVH byl promítnut film z dílny Báry Melounové věrně zachycující naši činnost v roce 2011.
S odstupem času se všechno jeví trochu jinak a spousta věcí, třeba i nepříliš vydařených, se po nějakém čase nezdá být tak negativní. Je dobré si s nadhledem připomenout vše, co bylo vykonáno, ať už s dobrým či poněkud rozpačitým výsledkem. Vždy je třeba sledovat myšlenku, na konci každé etapy vše spočítat a výsledek 2x podtrhnout. Tím dvojitým podtržením byl právě film na konci valné hromady.
Nevím jak ostatní, ale já jsem sama za sebe ráda, že mohu přispívat k dění zachyceném na tomto snímku, i když je moje role v něm rovna spíše komparzu. Ale zase na druhou stranu po opakovaném shlédnutí mám pocit, že v něm není malých rolí a štěků, že všichni jsou v něm hvězdou první velikosti, protože právě tolika lidí, kolik je v něm zachyceno, je třeba k dosažení tak výjimečných výsledků, jakých náš sbor už třetí sezonu podává.
Když se podívám do řad sboru, vidím 52 různých osobností s nezaměnitelným charakterem. Každý umí něco jiného, každý vyniká v něčem jiném. Není jednoduché spojit tuto různorodost do celistvého díla. Někdy se daří více, jindy méně, občas vůbec…
Použiji teď otřepaný příměr s uměleckým plátnem: malíř musí pro dokonalou kompozici využít hru světla a stínu, na temném podkladu teprve vynikne lesk perlového náhrdelníku a ve stínu ušního lalůčku přitahuje pozornost světlý bod drahocenné náušnice. Náš sbor je takovým obrazem, kde není světla beze stínu. Výsledný dojem je však více než dokonalý…

(sepsala Martina Netolická)

Když se sejdou tři věci - výjimečný nápad, skvělý fotograf a banda ochotných lidí, nemůže vzniknout nic jiného, než něco výjimečného!

A díky tomu Vám teď mohu za celý kolektiv podílející se na tomto blogu zaručené originálně popřát šťastné a veselé Vánoce, hodně dárků pod stromečkem, pohodové svátky, klidný Silvestr s lidmy, které máte rádi, a taky dobrý vstup do nového roku 2012 a v něm hodně úspěchů a radosti!

Barčí

Autorem tohoto ojedinělého nápadu je Yvča Myslivcová a fotografii a její úpravu provedla Kiki Kletečková.

Květnovský sbor hasičů je znám hlavně tím, že se rád a za jakýkoliv situace baví. Jako překvapení na výroční valnou hromadu rodinka Melounů vytvořila takové fotomontáže. Určitě není cílem, aby tyto fotografie někoho urážely, ale pouze, aby Vás pobavily.

Upozorňujeme, že výroky jsou zcela smyšlené.

Neposlouchejte květnovské pesany a podívejte se na DALŠÍ FOTOGRAFIE květnovských hasičů v situacích, o kterých možná ani nevíte!

Autorem tohoto videa je Barčí Melounová

Kvalita videa není na youtube.com zrovna ideální. Kdyby měl někdo zájem, Barčí vám to na dodané prázdné dvd vypálí.

Na vědomost se všem květnovským hasičům dává, že desátého prosince dva tisíce jedenáct se na Hubertce koná Výroční valná hromada sboru dobrovolných hasičů Květnov od osmnácti hodin!

Účast není nutná, leč doporučená! K prodiskutování toho máme mnoho.

K občerstvení se můžete těšit na domácí gulášek.

Přijďte se pobavit na poslední akci tohoto roku s ostatními květnovskými hasiči, která bude následovat po valné hromadě.

Takže ještě jednou... 10. 12. 2011 na Hubertce od 18. hodin.

Na našem blogu je na spadnutí návštěvnost 4000, za což vám moc děkuji.

Obzvlášť Martině za články a inspiraci při psaní, Kiki za fotografie, Marcele za korekci článků a všem, kteří mi pomáhali, pomáhají a podporují ve zvedání úrovně květnovských hasičů a Květnova celkově.

Barčí

Na poslední soutěž v této sezóně jsme vyrazili v plném počtu čtyř družstev a slavnostně zakončili naši aktivitu stran požárního sportu.

Martin Netolický - koš

Stanislav Hyrš - savice

Šárka Dušková - savice spoj

Josef Heppner - rozdělovač

Radka Beránková - spoje B

Filip Dušek - proud

Jaroslav Netolický - proud

Dětem se dostalo zadostiučinění a konečně se zúročila veškerá jejich snaha. V kategorii starších dětí, kam naše družstvo patřilo, soutěžily celkem čtyři týmy. Naše mládež, s bezkonkurenčním náskokem více než třináct vteřin, v čase 22:27s porazila své soupeře na hlavu a odnesla si první místo! Konečně!

Složit děti opět nebylo lehké, absence strojníka ohrozila start, ale vedení soutěže povolilo našim dětem výpomoc dospělého, což se na jednu stranu může zdát nefér, ale ten, kdo sledoval práci dětí, potvrdí, že si první místo skutečně zaslouží. Útok byl proveden čistě, bez jediného zaváhání a dospělý strojník ve své podstatě jen sekundoval.

Bára Melounová - stroj

Martina Netolická - savice

Dáša Vařejčková - koš

Ilona Beránková - rozdělovač

Dominika Kletečková - spoje B

Zuzana Rázlová - proud

Yvona Myslivcová - proud

Ženy také předvedly ukázkový útok s časem 31:54s a dlouhou dobu to vypadalo na první místo ze čtyřech možných. Už se radovaly. Po odstartování posledního družstva naše ženy ladily vítěznou strunku, neboť poslední startující Boňkov hned zpočátku těžce klopýtnul. V tento okamžik zahrál velkou roli silný stroj boňkovského sboru a díky němuž dohnaly časovou ztrátu a dokonce nás i předstihly o mizerných 0,22s a doslova nám vyrvaly vítěznou trofej.

Zde se ukázalo, že předčasné oslavy mohou přinést velké zklamání. Ale i tak je 2. místo radostné, protože je to konečně umístění pro Ilonu, které Bára, po převzetí cen, darovala pohár.

Nutno však dodat, že pokud by ženy z Boňkova předvedly čistý útok, stejně jako my, nemohly bychom jim v žádném případě konkurovat, protože rozdíl ve strojové vybavenosti není v tomto případě možné dohnat.

Mirek Jaroš - stroj

David Exner - koš

Jaroslav Netolický - savice

Tomáš Dušek - spoje B

Roman Žáček - rozdělovač

Stanislav Böhm - proud

Tomáš Pospíchal - proud

Skončili s časem 31:59s. těsně pod stupněm vítězů na čtvrtém místě. Vzhledem k absenci části jedinců ze stálého základu dostali možnost soutěžit všichni náhradníci (i v ženském týmu) a práci odvedli skutečně perfektní.

Jaroslav Meloun - stroj

Milan Hyrš - savice

Jan Jaroš - koš

Jarda Netolický - spoje

Michal Kuttelwascher - rozdělovač

Ondřej Meloun - proud

Václav Motl - proud

S časem 53:68s skončili těsně u dna třetí od konce.

Opět se dostavil častý defekt - odpojilo se béčko od mašiny, čímž došlo ke značnému zpoždění transportu vody.

Soutěž jsme ukončili klasicky na květnovském hřišti u dobrého jídla a pití.

Opět se diskutovalo o průběhu soutěže a opět padla stará otázka ohledně stroje.

Koupit silnější stroj, jezdit vyhrávat a být rovnocenným soupeřem, protože fyzická připravenost našich závodníků je již na dobré úrovni. Nebo jen tak pianissimo nikam se nehnat, obrážet okolní soutěže a s rutinním gryfem předvádět vybroušenou klasiku a čekat na chybu soupeře…

Mít dobrý, výkonný stroj je fajn, ale rozhodně to není všechno…

Více fotografií na květnovském rajčeti ZDE

Fotografie z tréninku před závody ZDE

V tento den se u nás na Květnově podařilo místnímu SDH uspořádat záležitost dosud nevídanou!!!

Dnešním dnem se opět mění historie naší malé poklidné vísky a na pár hodin se tato tečka na mapě stala místem, kam se sjely dvě stovky příznivců požárního sportu, aby se zúčastnily prvního ročníku

Myšlenka uspořádat něco takového se zrodila zhruba před rokem. Myšlenka by zůstala jen myšlenkou, nebýt početného zástupu nadšenců, který ji zformoval na květnovské poměry v slušnou monstr akci, jež rozvířila místní vody stojaté.

Na soutěžní klání se dostavilo celkem 20 družstev z osmi obcí.

Zázemí pro soutěž poskytla stáj RONY. Na plácku, kde se odehrávají tréninky, se od brzkých ranních hodin započaly přípravy.

Podmínky a terén stejný pro všechny, stejně tak i handicap. Způsob jak se s tímto vypořádat zůstal volný a prostor pro improvizaci neomezený.

Co útok to originální přístup a jedinečné podání.

Byla k vidění pestrá přehlídka hadicopádů, držkopádů, skluzů, zakopnutí, hmatů, chvatů a přehmatů, zmatených úprků a střemhlavých úderů.

Široké spektrum vynalézavosti, elegantních obratů a pohotových zákroků.

Vítězné stupně jsou jen tři, přesto rozdíl mezi jednotlivými časy nebyl nijak propastný, až na pár vyložených nezdarů, ale na druhou stranu zase tyto perličky ukázaly odvrácenou stranu požárního sportu a přinesly divácky zajímavou podívanou. Všechny útoky byly dokončeny, nikdo se nevzdal a všichni bojovali až do posledního suchého trička!

Domácí sbor složil hned čtyři družstva:

Martin Netolický - koš

Stáňa Hyrš - savice

Šárka Dušková - savice

Radka Beránková - B spoj

Lukáš Motl - strojník

Pepa Heppner - rozdělovač

Filip Dušek - proud

Jára Netolický - proud

Dětské družstvo má na soutěžích věčně smůlu - zranění, nemoc, kolize všeho druhu, prostě nešťastná kombinace. Tentokrát se jim Šotek usídlil v rozdělovači a Pepa Heppner měl plné ruce práce, aby zachránil útok. Naštěstí je Pepa pořádné chlapisko a podařilo se mu vzniklou nepohodu urovnat i s přídavkem několika nechtěných, ale divácky zajímavých akrobatických prvků. Naše dětské družstvo vzbudilo pozornost také tím, že jako jediné mělo vlastního strojníka, který bez pomoci dospělých dokázal obsloužit stroj a savičář ukázkově nalil vodu rovnou do mašiny, čímž podal výkon na úrovni dospělého jedince. Přes veškeré úsilí a předchozí trénování se jediná šance nepodařila proměnit a se svým adrenalinovým výkonem zůstalo toto družstvo u dna tabulky.

Eva Škaroupková - stroj

Martina Netolická - savice

Dana Nováková - koš

Bára Melounová - spoje B

Marcela Melounová - rozdělovač

Yvona Myslivcová - proud

Kristina Kletečková - proud

Ženy dnes neměly konkurenci, stanuly v čele šestimístné tabulky, zachránily čest domácím pořadatelům a jedna z vítězných zlatých trofejí zůstala na domovské základně. Jakoby nám účast Marcely přinášela štěstí a smůlu pro soupeřky. Závodní premiéru si prožila Kikina - a hned zlatá příčka.

Jaryn Meloun - strojník

Míla Hyrš - savice

Honza Jaroš - koš

Roman Havlík - spoje B

Ilona Beránková - rozdělovač

Ondra Meloun - proud

Dominika Kletečková - proud

V soutěži byla povolena smíšená družstva, díry v našich mužských družstvech byly vyplněny zdatnými hasičkami. Tým mužů A neměl žádný problém při útoku, ale bohužel jejich čas prostě nestačil na to, aby vybojoval jedno ze tří medailových míst. Toto družstvo skončilo na (určitě krásné a slušné) bramborové příčce.

Michal Horn - stroj

David Exner - savice

Dáša Vařejčková - koš

Tomáš Dušek - spoje B

Roman Žáček - rozdělovač

Tomáš Pospíchal - proud

Steve Böhm - proud

Opět muži sáhli po železné ženské rezervě a partneři Dáša a David předvedli souhru u kádě. Chcete-li vědět, jak je na tom váš vztah, prověřte ho na hasičské soutěži…v dobrém i zlém. Malý problém se vyskytl přímo na mašině, ale za tuto chybu nemohl strojník ani nikdo z týmu. Výkon stačil na šestou příčku.

Absolutním triumfem by se dalo nazvat hostování SDH Mírovka, všechna čtyři družstva z tohoto sboru obsadila medailové pozice.

Muži s bezchybným, předem připraveným útokem získali trofej nejcennější.

Ženy z Mírovky se ukázaly jako skutečné "exhibicionistky", co nezkazí žádnou legraci a dokážou si vystřelit samy ze sebe. S myslí veselou a bázně prosty držely se tématu, zadaný handicap "útok naruby" vztáhly i na předepsanou výstroj, a ke zteči se dostavily oblečeny naruby. S lehkostí, s jakou pojaly dnešní klání, dokončily útok v druhém nejlepším čase.

Spanilou jízdu SDH Mírovka doplnily obě jejich dětská družstva s kořistí v podobě zlaté a bronzové trofeje.

Lví podíl má tento sbor i na stříbrném místě dětí z Vysoké, neboť trénují pod vedením trenérů z Mírovky.

Dalším úspěšným celkem se stal SDH Svatý Kříž s dvěma bronzovými poháry.

Tento sbor utvořil celkem tři družstva.

Ženy, které získaly ve své kategorii bronzový pohár.

Muži A, doplněni o ženský element, rovněž bronzoví a muži B, sestaveni přímo na místě, skončili na devátém místě.

Svatý Kříž patřil mezi odvážlivce, kteří dodrželi bobříka netrénování a útok naruby vystřihli naostro, bez přípravy. Je to sbor zkušený s výkonnými jedinci, jak vidno úspěchu lze dosáhnout i bez nacvičování.

Posledním ze skórujících obcí byl Smilov. Muži i ženy ze Smilova se také s přípravou nijak nezalamovali a dá se říci, že si jen tak odskočili od ligové plotny, která se v tento den roztápěla v Nové Vsi u Světlé nad Sázavou, aby se zahřáli, rozcvičili a v neposlední řadě přesvědčili o své připravenosti, zručnosti a schopnosti improvizovat přímo na místě.

Vyzbrojeni sportovním náčiním a především monstrózním strojem muži doslova uchvátili stříbrnou trofej.

Ženám se příliš nedařilo, mnohonásobně zauzlované béčko znemožnilo transport vody k terčům a skončily na samém konci tabulky. Toto družstvo dostalo výjimku ve složení - u stroje pracoval muž, tedy vlastně Ježek, tento mimo jiné draftoval většinu ženského osazenstva ve Studénce, kde hasičská základna chybí.

Vysoká, náš častý a milý host, přivezla celkem tři družstva.

Bronzové děti - jak už bylo řečeno.

Bramborové ženy - pečlivě trénovaly techniku, kombinovaly postavení. Bohužel se jim nevyhnul obávaný hadicopád a dámy se poněkud brutálně popraly se savicí.

Muži z Vysoké na rozdíl do svých protějšků trénovali jen teoreticky, dodávali svým ženám nepostradatelnou kuráž, přijeli v pozici týlních spolupracovníků a tělesných strážců. I přes vpravdě poněkud vratké odhodlání nestartovat, stanuli nakonec v oslabeném počtu šesti mužů na startovní čáře, předvedli strhující výkon a zařadili se do zlatého středu celé tabulky.

Dalším sborem, který přijel vyzbrojen především zvědavostí a nadšením pro požární sport v jakékoli podobě, bylo Úsobí.

Ženy hned po startu předvedly elegantní prostocvik se savicí na volný způsob. Voda ve stroji však byla dříve než béčková hadice a diváci mohli sledovat mohutný gejzír vody tryskající ze stroje, děvčata se však nevzdala, bojovala do posledního suchého trička, útok byl úspěšně dokončen a stačil na pátou pozici.

Muži se také se zadaným úkolem poprali velice dobře, předvedli vyrovnaný výkon a skončili osmí.

SDH Jilemník k nám vážil bezesporu nejdelší cestu, vyrazil do boje s osmičkou mašinou a nebál se změřit svou sílu s výkonnějšími stroji. Hoši, máte naše sympatie, s tímto strojem začínal i náš sbor.

Kdo se bojí, nesmí na Květnov a vlastně ani mezi hasiče.

Jilemník měl své hasiče dlouho v nečinnosti a teprve před nedávnem zažil obnovenou premiéru v požárním sportu, máme tedy spolu hodně společného.

SDH Šmolovy vypravilo na exhibici mladé, silné, odhodlané jedince. Rozběh vypadal velice slibně, avšak nezdařilo se nalít vodu do savic a došlo na sání, v důsledku čehož muži ze Šmolov zafungovali jako týlní pojistka výsledkové tabulky. Nevadí, není všem dnům konec. Sláva vítězům, čest poraženým.

Pánové setrvali až do konce soutěže, počkali si na vyhlášení a to se cení!

Po vyhlášení výsledků starosta SDH Květnov poděkoval všem pořadatelům a sponzorům, pozval hosty na odpolední pokračující program a ukončil náš I. ročník v Květnovské exhibici v požárním útoku naruby. Tak zase za rok!

Skvěle fotograficky zaznamenané závody od Kristiny Kletečkové a Pavla Kuttelwaschera můžete zhlédnout ZDE

Bohužel mě zradil software a video bude zveřejněno někdy (možná) časem.

Nadšený sbor Květnováků, kterým se I. ročník soutěže a umístění v soutěži povedlo.

IV. ročník této naší fenomenální soutěže se odehrál za velmi nepříznivého deštivého a chladného počasí.

Ve srovnání s předchozími ročníky by se dala parafrázovat slova klasika: "Tento způsob fotbálku, zdá se poněkud nešťastným!"

Z nízkých hustých mraků lilo jako z konve a pošmourné šedé pozadí bylo narušováno jen všudypřítomnou hudbou a pohotovými poznámkami komentátorů. Výkony hráčů sledovala jen hrstka diváků, z nichž se jen málokterý zdržel delší dobu, což je velká škoda, protože i letos nebyla nouze o pěknou podívanou.

Po vyčerpávajícím a strastiplném celodenním maratónu přišla všem vhod uvolněná atmosféra navozená kytaristou jménem RUDA, který přijel opět podpořit turnaj a že bylo podpory vskutku třeba.

Jak letošní ročník malé kopané probíhal si můžete představit při čtení článku s názvem

Je sedm hodin ráno. Ranní rosa mi promáčí boty, ale pořád lepší než déšť. Na hřišti byli připraveni skoro všichni pořadatelé a všichni jsme se radovali, že neprší. Jenže neodbylo ani 8 hodin a déšť nám ukázal, že se mýlíme, a doprovázel nás celým turnajem.

Zhostila jsem se svého prvního úkolu - natáčení videozáznamu. Prasátko se točí, nástěnka visí, stany stojí, reklamy bijí do očí, hřiště je nalajnované, židle a lavičky zejí prázdnotou. Ale to jen prozatím.

Jako první na Květnov přijíždějí sousedi z Vysoké. Celkem přijelo 7 týmů (Vysoká, Suchá, FC Imro, Pěkně zezadu (bývalý Zelenej balet), Smíšené zboží, Hubertka a Rafani). Další 3 týmy byly "domácí". Chlapíci HB se svojí "Céčkovou" sestavou a dva týmy z Květnova. Za Chlapíky z "květnovských" kluků hráli Martin, Jirka, Radek a Mirek Jarošovi a Standa Böhm. Za tým Piráti se představili Jarda Netolický, Tomáš Pospíchal, Roman Havlík, Michal Horn, Tomáš Dušek a Honza Jaroš. Brankářem byl Jardy kamarád Jaroslav Zezulák. Za druhý květnovský tým zvaný jednoduše Květnov hráli Míla Hyrš, Ondra Meloun, Michal a Venda Kuttelwascherovi, Roman Žáček, Véna Motl, Karel Komůrka a v brance Háječek. Tedy Pavel Hájek.

Sedám za svůj hudební pult a pouštím první songy našeho fotbalového dne. Mohla bych pustit píseň "Prší krásně" od Rezka, ale po téměř celoměsíčním deštivém počasí by to asi nikdo neocenil. Ve svém repertoáru jsem měla především letní disko hitovky. Jak mi pravil pan starosta: "Musíš být objektivní". A to já jsem teda vskutku byla. Pop, rock, disko, punk, ska, hip-hop i country písně zněly celý den.

Pan starosta Havlíčkova Brodu Jan Tecl tradičně zahájil náš turnaj slavnostním výkopem a květnovskou hymnou "Za kopci, lesy a řekami před lety své "Ano" řekla mi princezna krásná jak z reklamy, teď jsem pod čepcem!" byl začat boj o putovní pohár obce Květnov. Abych řekla pravdu, letos jsem neměla žádného favorita.

Tým Květnov sehrál první zápas turnaje se sousední Suchou. Je jasné, že nám to chtěla Suchá nandat nejen kvůli postupu z tabulky, ale také proto, že byl v brance Háječek, který předešlé ročníky za Suchou hrál. A bohužel pro nás se jí to povedlo. První výhra a první prohra turnaje, ale tak už to chodí.

Dalo by se říct, že se nám v druhém zápase opakuje finále z minulého roku mezi Rafany a Piráty. Tenkrát si Rafani odvezli pohár za výhru 1:0. Byl to sice jeden smolný gól, ale i ten se počítá. Letos byli Rafani asi v lepší formě a Piráty s přehledem poráží.

Ani 3. zápas turnaje není jen tak obyčejný. Máme tu "mezinárodní utkání" mezi týmy FC Imro ze Slovenska a Smíšené zboží v čele s Lukášem Böhmem. Ale jeho kádr je složen především hráči z Jihoafrické republiky! My jsme ovšem na Květnově na "černoušky" zvyklí. Každý rok k nám přijíždí Chuck neboli Čaky, který pochází z Nigérie, bydlí v Praze a hraje za Vysokou. Ani letos nás nezklamal, i když přijel v půlce turnaje a stihl sehrát pouze jeden zápas. Nepamatuji si již, jak zápas mezi Imrem a Smíšeným zbožím skončil. Ale to jsou pouhá čísla. Důležitější byl požitek ze hry, z tančících kluků z Afriky za lajnou, všude znějící afrikánštiny a vítězný tanec na píseň Wakka Wakka od Shakiry, který po jednom z vyhraných zápasů předvedli. Jako bychom se nacházeli na MS ve fotbale před rokem, které se konalo právě v J.A.R.u.

Potom už se jen hrálo, pršelo, hrálo, pršelo a stále dokola. Když jsem měla chvíli čas za notebookem s hudbou, odskočila jsem k lajně s kamerou a natáčela. Jinak mi pomáhala Kristina Kletečková, která byla také hlavní fotograf turnaje. V poločase bylo potřeba divákům a fotbalistům sdělit, jak si právě hrající týmy vedou a jaké týmy se mají připravit. Pečlivě jsem musela sledovat stav utkání a zjistit, kdo je autorem gólu. Napsat do tabulky a po zápase sdělit Martinovi. No, práce nad hlavu.

Při lajnování hřiště byla nejlepší příležitost udělat radost Máchalovi. Našla jsem správnej song, dala volume doprava, a čekala na Máchalovu reakci. Palec hore! Písnička od Kristiny Horehronie ho nadchla. V případě Memoriálu Jaroslava Netolického má být tahle písnička hymnou turnaje. Sranda musí být, i kdyby na chleba nebylo.

Mimo speakmakera, DJe, kameramana jsem si připadala taky jako informační centrum. Na chatě sice visely velké barevné cedule, ale proč to složitě vyhledávat, když se mohli zeptat mě, že? Upřímně mi ani nevadilo být celý den středem pozornosti, když je to jen jednou do roka. Občas za mnou zaskočil Matúš z Imra s přáním na hip-hop song nebo si jen tak půjčil mikrofon a prohlásil nějakou tu perlu. Když zrovna nehráli Piráti, zavítal k mému stánku i Máchal a s nadšením se pouštěl do komentování hry. Nebylo to vůbec špatné, jen člověk nevěděl, kdy bude mluvit a kdy ne, abych mu zeslabila či zesílila hudbu. Příště to vypilujeme.

Nejnapínavější částí turnaje byly bezesporu penaltové rozstřely. Ty nastaly po remízách v bojích o 3. místo a také ve finále. O třetí místo soupeřila Hubertka a Smíšené zboží. V brance se představili dva velmi kvalitní brankáři - Ladislav Beránek a Lukáš Böhm. Rozstřel skončil v poměru 3:2 pro Hubertku. Ta se tak po minulém roce vyšplhala o žebříček výše na 3. místo. Kluci ze Smíšeného zboží z toho byli smutní, ale když to půjde, tak příští rok si jedou pro výhru. Budeme se tedy těšit.

Další rozstřel, jak už jsem zmínila, byl po remízovém finále mezi Rafany a Chlapíky. Rafani obhajovali první místo z minulého roku, ale Chlapíci chtěli pohár zpět do svých rukou. Rozstřel byl napínavý, dlouhý a nebylo nouze o parádní zákroky brankářů. V druhé části rozstřelu, "Náhlá smrt", by se dalo napětí krájet. Rafani dávají, Chlapíci vrací úder, Rafani střílí vedle branky a Chlapíci? .... DÁVAJÍ!!!

Radost byla vidět nejen na straně Chlapíků, ale také na straně Květnováků. Vždyť pohár v podstatě zůstal doma, že? Sláva vítězům a čest poraženým. Jarda Netolický za SDH Květnov a Martin Jarošů za FK Chlapíci HB vyhlásili výsledky a rozdali ceny. V pozadí hrála hymna Ligy mistrů, aby to mělo patřičnou atmosféru. Nejlepším střelcem, tedy nejlepšími střelci se stejným počtem gólů se stali hráči Rafanů. Milan Studený a Jan Milfait. A nejlepším brankářem s pouhým jedním inkasovaným gólem (když nezapočítám branky obdržené v rozstřelu) se stal čerstvý brankář Chlapíků Tomáš Kubát. Byl oceněn též nejstarší hráč turnaje a byl jím brankář Hubertky Ladislav Beránek v jeho 61 letech. Možná bychom mohli ocenit i hráče s nejvíce vypitými pivy po dobu turnaje. Byl by jím Karel Komůrka a to s celkem 14 kousky.

Po vyhlášení výsledků Jarda poděkoval všem pořadatelům, kteří svůj čas věnovali nejen tomuto dni, ale i na přípravy. A já už jen zahrála We are the champions pro vítězný tým.

10. Květnov

9. Vysoká

8. Piráti

7. Suchá

6. Pěkně zezadu

5. FC Imro

4. Smíšené zboží

3. Hubertka

2. Rafani

1. Chlapíci HB

I když nám pršelo, byl to velmi vydařený turnaj. Veškeré chyby a nedostatky z předchozích ročníků byly vychytané a 4. ročník byl na, myslím si, alespoň chvalitebné úrovni. Páni rozhodčí pískali fér, třebaže bylo slyšeno pár opačných názorů. Ani oni nezůstali bez cen a pochvaly.

Květnovská exhibice v požárním útoku naruby - I. ročník

Dne 2. července se ve 13:00 hod. SEČ vydala květnovská partička (Barčí, Melany, Mirek, Jirka, Majkl a Domča) do Lípy na netradiční turnaj nazvaný "Lupen Cup". Jednalo se o 1. ročník a soutěžilo se v těchto disciplínách: Člověče, nezlob se, stolní fotbálek (ale obě tyto disciplíny byly v lidském provedení!) a aktivity.

Květnováci své síly poměřili se 3 lipskými týmy. Bohužel ostatní vesnice se asi bály, anebo ještě nevěděly, že hlavní cena je sud piva. Počasí se celkem vydařilo, občas sprchlo, ale to se v tomhle červenci dalo čekat.

Skoro dvě a půl hodiny spolu týmy bojovali v Člověče, nezlob se. Pravidla byla jednoduchá. Určil se kapitán (Melany) a jeho pomocník (Majkl). Kapitán házel kostkou a určoval, kdo kam půjde, a pomocník musel na zádech odnášet vyhozené "figurky". Nakonec kostkou házeli skoro všichni z týmů, ale jen Majkl oddřel práci pomocníka. Květnováci dostali do svého domečku první figurku až jako třetí, ale nakonec se jim povedlo domeček zaplnit jako prvním a vyhráli s nejvyšším počtem bodů - 4.

Další tvrdý boj se odehrál v "aréně" pro fotbálek. Všichni jsme uznali, že je to výborný nápad, a celkově jsme z fotbálku byli unešeni. V brance se vystřídal Jirka s Majklem, ale Majklovi to šlo spíše v obraně s Barčí. Nevypočitatelným střelcem gólů se stala Domča, s kterou byli v útoku Mirek a Melany. Květnováci v této disciplíně dostali 3 body za 2. celkové místo. Dokázali 2 týmy porazit a na jeden jim nestačily síly. Ale i tak byli stále favority na výhru před poslední disciplínou - Aktivity.

Chvíli trvalo, než se v Aktivitách určily pevná pravidla, ale potom nic nestálo v cestě za výhrou. Květnováci bojovali spíše s partou z Lípy složenou pro ně velmi dobrými známými. Ta, jelikož začínala a Květnováci jedno kolo neuhádli pantomimu, se dostala do cíle jako první a Květnováci hned za nimi. To znamenalo další 3 body a celkové vítězství s počtem bodů 10.

Přihlížejícím divákům z Lípy se to moc nelíbilo, že první turnaj vyhráli Květnováci proti 3 týmům z Lípy, ale Květnov hrál prostě jako tým, chválili se ve fotbálku za dobrou přihrávku, podporovali se, nehádali se, nenadávali si, ale jen se bavili a bavili. A to je základ při týmových soutěžích.

Když jsme večer přijeli na hřiště na Květnov, kde se ten den udál další ročník Rodinného pětiboje, tak nám nikdo nechtěl věřit, že jsme vyhráli. Ptali se nás, tak kde máte toho suda? Ale my jen s úsměvem odvětili: "V kufru."

A víte proč J.K.M.?

Jednoduché....Jarošovi,Kuttelwascher a Kletečková a Melounovi....výsledek? Jsme Kurva Machři!